JUDr. Zdeněk Náchodský

06.05.2026 15:18

 

Přistoupeno k výslechu znalce JUDr. Zdeněk N á c h o d s k ý ,  průkaz znalce, č. OP, který po připomenutí zn. slibu a poučení podle § 106 tr.řádu k jím vypracovanému znaleckému posudku uvádí:

 

Poučení jsem porozuměl a nejsou mi známy žádné okolnosti, které by mi bránili v podání zn.posudku.

 

Podle § 215 odst. 2 tr.řádu výslech znalce provede obhajoba, neboť znalecký posudek byl vypracován na žádost obhajoby.

 

Mgr. Veverka:

Mohl byste popsat z té situace na místě činu, jaká z hlediska jednotlivých účastníků byla reakce na tu situaci, především jaká je tedy reakce osoby, která obdrží v obdobné situaci úder do horního rtu do oblasti horní čelisti a nosu, z hlediska vašich zkušeností se sebeobranou a případnými obrannými reakcemi?

 

Znalec:

Při zpracování jsem byl v podstatě vázán formulací otázek, které mně byly předloženy, vycházel jsem pouze z relevelantních částí spisového materiálu, který mi byl předložen, tzn. pouze z té části, která se týkala toho případného střetu. Co se týče těch otázek, tak tam je důležité a je velmi obtížné objektivizovat moment střetu. Vycházel jsem z teorie a praxe vedení střetného boje a v podstatě z takové té teorie a praxe soupeření mezi lidmi. Vycházel jsem z toho, že jsem nebyl přítomen ani rekonstrukci ani na místě činu, čili pouze z nákresů, které jsem měl k dispozici a tam jsem vyšel i z těch výpovědí jednotlivých účastníků toho večírku, kdy došlo k tomu, že došlo k nějaké slovní rozepři mezi obžalovaným a následně poškozeným a poškozený měl z té pozice, ve které stál, tak měl krátit vzdálenost k obžalovanému a tam potom došlo k použití té zbraně a k jakémusi střetu, který nebyl potvrzen celou řadou lidí, i když dvěma účastníky, paní Fučíková a potom následně po střelbě i pan Hercík, kteří tvrdili, že ta krevní stopa, která tam byla, byla velmi znatelná a mohla by být event. podpůrným jevem pro to, že obžalovaný byl udeřen do obličeje.

Vyšel jsem i z toho, že pan Václav Kočka prohlásil, že jeho syn – poškozený, vážil 100 kg a cvičil thajský box, což je velmi realistický sport, který je založen především na úderové škole a tady bylo možno samozřejmě i toto umění event. využít tak, aby nebylo možno ani postřehnout. Čili ten úder a ta destrukce následně potom zjištěná lékaři, objektivně medicínsky, která byla popsána, tzn. byla tam krevní stopa a prokousnutí vnitřní sliznice od zubů, bylo možno charakterizovat i jako možnost, která byla získána tím úderem. Tam je důležité jedno zjištění, že ten, kdo po té slovní rozepři jako první krátí vzdálenost k protistraně, tak už toto krácení vzdálenosti, tzn. ten pohyb může být touto protistranou vyhodnocen jako i útočný jev, tam potom stačí i gesto nebo nějaký pohyb, který v podstatě po předchozí slovní rozepři může vyvolat u té protistrany určitou obranou reflexi. Kdyby to bylo obráceně a obžalovaný třeba krátil tu vzdálenost k panu poškozenému, tak samozřejmě zase pan poškozený by si mohl toto vysvětlit jako útočný akt, prostě krácení vzdálenosti pod mezi zásahu, tzn. zhruba pod 120 cm, vlastně znamená, že ten člověk může být skutečně napaden a na základě poznatků, že každá akce je rychlejší než reakce, tzn. akce toho útočníka je vždycky rychlejší než reakce na ni, jedná vždycky se zpožděním, tak velmi těžko se potom i ten úder nebo kop blokuje.

Vzdálenost na mezi zásahu je vzdálenost zhruba 120 cm, kdy už od této vzdálenosti může ten útočník toho člověka zasáhnout, ne ještě rukou, ale už kopem, tzn. všechny vzdálenosti, které jsou zhruba pod 120 cm vzájemného postavení těch osob, jsou už ohrožující jeho osobní integritu.

 

Mgr. Veverka:

Mohl byste se vyjádřit k té situaci, tzn. zda z hlediska pravidel sebeobrany měl obžalovaný nějakou výhodu nebo nevýhodu, vzhledem k tomu, kde byl umístěn?

 

Znalec:

Ano, tak z těch nákresů, které tam byly, rovněž jsem to zúročil v posudku, charakterizoval jsem to tam jako prostorová past, protože samozřejmě ten střet potom, ke kterému dochází, je ovlivněn mnoha faktory střetnutí a mezi jiným jde i o manévrovací možnosti a schopnosti napadeného. V tomto případě, pokud k tomu napadení skutečně došlo, tak pan obžalovaný seděl zády ke zdi, byl blokován stolem, který byl před ním, lavice a z levé strany seděla jeho přítelkyně, čili on byl blokován v pohybu, tzn. manévrovací schopnost byla v tomto případě minimální, čili pokud by tam k tomuto střetu došlo, tak samozřejmě že ten obžalovaný se nacházel v nevýhodě, nechci říci, že zrovna ve stavu bezmoci, ale dá se říci, že je to nevýhoda především toho manévrování, možnosti uplatnit sebeobranných pohybových technik, jako je odsun nebo únik do sféry sníženého zásahu apod., odpoutat se třeba od toho soupeře útěkem atd. To je celá řada možných pohybových technik, které tady byly velmi omezeny právě tou pozicí.

 

Mgr. Veverka:

Pokud tedy ten úder nebo údery pan obžalovaný obdržel, jaké měl možnosti obrany?

 

Znalec:

Tam se potom poměřuje určitá hmotnost, výška těch soupeřů, even. vycvičenost ve vedení nějakého bojového sportu, umění atd., tam jsou vždycky alternativy, tato alternativa, která byla použita, tzn. ta střelba nad pás byla asi tou nejkrajnější mezí, ale fakt je ten, bylo třeba použít zbraně pouze jako hrozby, ale fabuluji, protože je otázka, jak rychle pan poškozený Václav Kočka mladší postupoval, tzn. jakým způsobem byl pan obžalovaný schopen odečíst z jeho, ten halo efekt, ten první dojem, který na něj udělal, po té rozepři, tak jakým způsobem byl schopen rozeznat riziko, jak vysoké to riziko bylo atd. Čili jde o to, že tady v tomto případě, kdy ta manévrovací schopnost pohybová byla zcela minimální proti případnému vedení útoku, opravdu bylo pouze na obžalovaném, jakým způsobem tuto zbraň použije, zda nejprve a má-li na to dostatek času, tzn. nejprve jako hrozby, tzn. zbraň vytáhnout za pasem a namířit s patřičným verbálním upozorněním, že bude použita, v případě tedy vystřelit a snažit se tedy vystřelit pod pás, tzn. co nejvíce chránit jeho život a zdraví, aby nedošlo k těm střelám, byly nad pas a všechny tři podle MUDr. Hladíka byly smrtelné, takže je to otázka času, tzn. ten čas je vždycky limitující a samozřejmě i momentálního stavu duše toho střelce. Já jsem tam uvedl v posudku i to, že tam vyplynulo z toho materiálu, že pan obžalovaný chodil střílet, inklinuje ke zbraním atd., vlastně tam ta zdánlivá nadpočetnost těch střel, tzn. byla tam snaha vystřelit čtyři střely, z toho tři vyšly, jedna se vzpříčila v té zbrani, takže ten kdo chodí pravidelně střílet, střílí samozřejmě i tu tzv. pudovou instinktivní střelbu a tato střelba se aplikuje bez použití měřidel, tzn. že ten střelec střílí vždycky dvě, tzv. tuplovanou střelbu, tzn. že ten první je zástřelný a ten druhý už by měl být správný. Já jsem to vyhodnotil jako pravděpodobnou instinktivní střelbu, ty dvojné střely v sérii. I toto by se dalo event. zdůvodnit, samozřejmě všechno asi pod psychickou zátěží, pod kterou se zřejmě nacházeli všichni ti účastníci, kteří tam byli, zvláště ti aktéři toho střetu, tam je to spíše otázka pro psychiatra, psychologa.

 

Mgr. Veverka:

Mohl byste se vyjádřit k modelové situaci, kdy je nějaký útočník, obránce tedy tasí zbraň a vy říkáte, že alternativou je hrozba použitím zbraně, v této modelové situaci nezvyšuje hrozba použití zbraně pravděpodobnost jaksi intenzivnějšího útoku ze strany toho původního útočníka, jaksi že on vidí tu zbraň, jaký to má zase vliv na toho útočícího?

 

Znalec:

Je to otázka potom schopnosti vnímat s tím útočníkem tu hrozbu jako reálnou, to je další věc. Samozřejmě, že použití zbraně ke střelbě tímto způsobem je konkurence nebo nepochybně tedy, ano zastavil se útok, čili je to zastavení útoku. Tyto alternativy, kdy třeba ta zbraň může být použita pouze jako hrozba nebo je použita už ke střelbě, ale na méně vitální místa toho lidského těla, třeba na nohy, já to dost často píšu na policisty, když používají tuto zbraň. Tam je otázka, aby se dostali do souladu se zákonem a aby skutečně co nejvíce chránili život a zdraví, ale je to věc času, a je to věc okamžitého aktuálního vnímání situace obránce.

 

Mgr. Veverka:

Když už mluvíte o tom času v té modelové obranné situaci, kolik má ten obránce času na rozhodnutí?

 

Znalec:

Má tolik času, který je přímo úměrný vzdálenosti vzájemné, tzn. případnému i odzbrojení třeba toho útočníka atd. , tzn. pokud tam vlastně došlo k tomu střetu na velmi krátkou vzdálenost, tzn. vlastně byl oddělen pouze tím stolem a poškozený obešel ten stůl, čili tam zřejmě toho času příliš nebylo na to tu zbraň nepoužít přímo proti němu.

 

Mgr. Veverka:

Znalec balistik stanovil vzdálenost střelby někde v rozmezí od 15 do 50 cm střelby od těla, tzn. dokážete z této vzdálenosti střelby od těla odhadnout vzdálenosti obžalovaného a poškozeného, když byla střelba v těchto mezích?

 

Znalec:

Tato vzdálenost těch 50 cm ta svědčí o tom, že se pak poškozený Václav Kočka přiblížil na vzdálenost téměř již těsnou a teď je otázka, kdy pan obžalovaný tu zbraň vyjmul a kdy namířil. Tzn. z jaké vzdálenosti asi tu zbraň namířil na poškozeného a je vidět ovšem, že tato vzdálenost, i kdyby ji vytáhl, kdyby od něho byl metr nebo půl druhého metru atd., tak tato vzdálenost svědčí ve prospěch toho, že pan poškozený neustále proti němu postupoval, že se dostal až k němu na těch 50 cm. To bezprostřední ohrožení pana obžalovaného z této vzdálenosti jednoznačně existovalo.

 

Mgr. Veverka:

Vzhledem k vašim zkušenostem, pokud by byl pan poškozený nějakým způsobem cvičen v některém úponovém nebo úderovém sportu, jaký to má vliv na razanci toho úderu, případně i na jeho následky, tzn. zda v těchto sportech existují nějaké údery, které tím, že jsou vedeny na nějaké citlivější části, způsobí nějaký účinek na útočníka, aniž by tam vzniklo nějaké závažnější fyzické poranění?

 

Znalec:

To jsem rovněž zhodnotil v posudku, samozřejmě takový případ já mohu analogicky potvrdit, když jsem psal posudek na pana Josefa Odložila, kde skutečně došlo k úderu ze strany jeho syna přímo do jeho pravé části a došlo k tzv. perkontrku, tzn. efektu, to znamená, že vlastně tam dochází ke smykům mozku, uvnitř té mozkovny a dochází i k poškození těch měkkých částí mozku a může to vézt zpočátku ke klinické smrti. U tohoto případu to tak bylo, protože pan Odložil padl jako prkno.

 

MSZ:

Myslím, že to jsou otázky, které vůbec nepřísluší, to přísluší znalcům z odvětví soudního lékařství a ne bojových umění.

 

Předsedkyně senátu:

Já nemám námitek proti těm otázkám, ale účinky prosím hodnotit obecně nikoli medicínsky.

 

Znalec:

Já jsem tam například uvedl test tvrdosti úderu, případně kopu tamešivary, což je z karate, je to obdobný sport, který je založen na úderové škole jako je kickbox nebo thaibox, atd. a tam skutečně se vykázaly některé ty hodnoty až na 700 kg na 1 čtvereční cm toho úderu u dobře trénovaného člověka, tzn. že skutečně dobře trénovaný člověk, při zasáhnutí kupř. nosu nebo horní čelisti třeba toho člověka atd., může skutečně velmi destruktivním způsobem narušit tu fyziognomii toho člověka a mohlo by skutečně dojít třeba i ke smrti. Ta sebeobrana interdisciplinární nebo multidisciplinární charakter, to je prostě obor, který se vztahuje k těmto oborům, jak tady paní státní zástupkyně vznesla připomínku k tomu, čili to se vztahuje i k psychologii atd., nejsou to jenom finální úkony, tzn. jenom ty údery, kopy, případně použité zbraně, ale tomu vždy něco předchází a to je potřeba vyhodnocovat.

 

Mgr. Veverka:

Mohl byste popsat, když je útočník školen v těch úderových školách, jakou techniku toho úderu používá, používá nápřah?

 

Znalec:

Ne, může použít také nápřah, je to otázka vzájemného poměru vzdálenosti, případně to k čemu více inklinuje, protože ta úderová škola vykazuje tři základní typy úderů, to jsou údery pérové neboli přímé, kyvadlové nebo obloukové a smíšeného typu, tady v tomto případě se domnívám, že mohlo dojít skutečně k přímému úderu, který je nejrychlejší.

Pérový úder je v podstatě přímo po přímce proti cíli a záleží na té kinetické energii, která je vložena do toho, jakým způsobem jsou vzájemně rezistentní dopadové plochy, tam je celá řada.

Pak jsou údery a kopy kyvadlové nebo obloukové, tzn. to jsou nápřahové signalizované údery, ten tady ale v tomto případě zjištěn nebyl. Dalo by se uvažovat o úderech přímých, případně údery jinou částí těla, třeba hlavička.

 

Předsedkyně senátu:

Můžete nám říci typy úderů bez hodnocení, jaké si myslíte, že byly použity.

 

Znalec:

Takže údery a kopy pérové, neboli přímé obloukové nebo kyvadlové a smíšeného typu, jako jsou například údery a kopy ve výskoku.

 

JUDr. Červenka:

Při trénincích těch úderových úponových sportů, zejména tedy s důrazem na thai box, trénují se ty pérové beznápřahové údery?

 

Znalec:

Ano, jsou součástí.

 

JUDr. Červenka

Před tímto znaleckým posudkem byl jste v nějakých osobních nebo obchodních vztazích s panem obžalovaných, že byste ho znal?

 

Znalec:

Ne, vidím ho poprvé.

 

JUDr. Červenka:

S panem obžalovaným, potažmo s hotelem AXA a jeho tělocvičnou?

 

Znalec:

Byly tam zápasy Rudé hvězdy, to jsem tam chodil, to bylo z čistě jiných důvodů, tam pan obžalovaný vůbec nefungoval. Bylo to někdy v roce 1976-1977, byl to vrcholový sport, plavci.

 

Předsedkyně senátu a senát bez dotazů.

 

K dotazu MSZ:

Byla to dáma, co řekla, že mu dal asi nějakou výchovnou, byla to svědkyně Fučíková.

Kdyby poškozený nebyl cvičen v žádném sportu a bojovém umění, tak na ty mé závěry si myslím, že by to vliv nemělo. Ale i obyčejný laik dokáže dát úder pěstí.

Z pozice netrénovaného člověka by v každém případě zřejmě byla reakce defenzivní, tzn. kryt, vykrytí, možná i použití té zbraně, protože ten člověk, který je napaden nebo každý člověk disponuje v podstatě přirozenými obrannými mechanismy, třeba i tak kdo dostane pěstí, tak pěstí dá. Je to otázka zvážení rizika, tzn. jak ta strana, která aplikovala obranu a i ten útočník, jestli ten člověk je napaden, to riziko zváží, že by třeba na něj ani neměl, že by se s ním pral dál, bude se snažit třeba utéct nebo použít nějakou zbraň, třeba příležitostný předmět, třeba židli.

Osoby, které jsou cvičeny se zbraní a mají zbrojní průkaz, by měly mít pojem o tom, jak nebezpečnou zbraň mají v ruce a podle toho se chovat, to vyžaduje zákon o zbraních a střelivu, to znamená, že ne každý ji dostane. 

Ten, kdo má zbraň u sebe, by neměl požívat alkohol, neměl by být pod vlivem jiné návykové látky, kupř. nemocen, neschopen vlastního uvažování, jako když máte léky, nesmíte řídit atd. S tím počítá i zákon o zbraních a střelivu a je to tam.

 

K dotazu JUDr. Lžičaře:

Ohledně aplikace obrany „necvičený Ďuričko a cvičený Kočka“, který jsem uvedl v posudku, jsem vycházel ze sdělení Kočky seniora, že jeho syn byl cvičen v thajském boxu. Já jsem uvedl v závěru toho posudku, co mě vlastně vedlo k vypracování toho posudku, tam je to napsané, v závěru v poznámce je uvedeno, že jsem byl limitován formulací otázek, které mi dal zadavatel. Já jsem měl pouze sdělení pana Václava Kočky seniora a ten řekl, že dělal thajský box, z toho já jsem vyšel.

V AXE nedělám žádné tělocvikářské výcviky.

 

K dotazu Mgr. Veverky:

Kdyby byl poškozený cvičen, zda by to mělo vliv na účinky toho úderu, tak pravděpodobně ano, protože ten cvičený útočník má zažité ty pohybové mechaniky, konkrétně těch úderů atd., čili dokáže event. zasadit rychleji i do místa, o kterém ví, že toho člověk zneschopní dál bojovat atd. Dalo by se říci, že asi ano.

 

K dotazu obž. Ďuričky:

Každá akce je rychlejší než reakce, tzn. reaguje na jev, který byl zahájen a nastal, reagujeme se zpožděním a při vysoké vycvičenosti, při vysoké koncentraci pozornosti atd. Já jsem prováděl měření, mě vycházela opožděná reakce např. u hokejových brankářů v Plzni, kteří mají velmi dobře vycvičený postřeh a musí chytat puk, který lítá 100 km za hodinu, tak u nich tato reakce bylo 0,16, 0,17 sekundy, zhruba 2 desetiny sekundy, ale vysoká koncentrace pozornosti , čili já z toho odvozuji, že pokud dojde k nějakému takovému střetu, tak laik, který není koncentrován na toho člověka, nehodnotí tu situaci jako bojovou, čili v tomto případě se mohlo jednat o situační přepad, tzn. že tento situační přepad ten obránce nekvalifikuje jako bojovou, tzn. tam ty reakce se prodlužují na půl sekundy, na sekundu i mnohdy déle, známe rčení „lekl se, že by se v něm krve nedořezal“, to jsou 4-5 vteřinové, to je strašně dlouhá doba na aplikaci obrany proti tomu útoku. Úder profesionála může být pravděpodobně účinnější, tvrdší, je kvalifikovaně zasazen i do místa cíleného, které může toho napadeného knokautovat, v tom posudku jsem to rozebral, stačí i 1500 newtonů k tomu, aby ten člověk byl zabit.

 

Znalec účtuje znalečné ve výši 350,- Kč za l hodinu a to za 2 hodiny, včetně přípravy.

 

Určuje se znalečné ve výši 700,- Kč.

 

 

Vyhlášeno  u s n e s e n í

 

Hlavní líčení se ve 13.05 hodin přerušuje do 13.40 hodin.

 

Ve 14.00 hodin pokračováno v přerušeném hlavním líčení.

 

—————

Zpět